Jak se rodí nepořádek

Také jste nad tím přemýšleli? Nepořádek vzniká v naprosté většině případů z pěkných věcí, které používané nebo uklizené na svém místě žádným nepořádkem nejsou. Málokdo si domů přinese nějaký špinavý krám ze skládky, který tam pak nechá ležet. Říkala jsem si, že se na to teď budu soustředit. V jakém momentě věci ztrácí svoji pozitivní energii a stávají se nepořádkem, který naopak způsobuje pokles naší nálady i energie kdykoli se na něj podíváme nebo na něj pomyslíme?

Zdá se, že věci nám přináší radost a vyzařují pozitivní energii pokud je právě používáme nebo jsou v nějakém procesu směřujícím k jejich uklizení. Jakmile se ale tento proces přeruší, začne tato energie klesat, až se nakonec věci mění v nepořádek, který pak na sebe nabaluje ještě další a je čím dál tím těžší s tím pohnout.

Dám vám příklad třeba s oblečením. Když ho máme na sobě, dělá nám radost. Pak ho dáme do koše se špinavým prádlem, kde stále ještě není nepořádkem, poté do pračky a nakonec ho pověsíme nebo dáme do sušičky. Pokud ho pak poskládáme a uklidíme buď do skříně nebo do koše určeného na prádlo na žehlení, který má maximálně menší čepici, stále to ještě není nepořádek. Problém nastane, pokud proces v nějaké fázi přerušíme. Ať už špinavé oblečení nedáme rovnou do koše na prádlo nebo ho necháme na hromadě na zemi, když třídíme věci na praní a nebo ho pohodíme na gauči, že ho složíme později.

Další příklad může být s nádobím. Pokud je uklizené nebo právě používané, přináší nám radost. Pokud se ovšem někde zastaví proces mezi používáním, umytím a uklizením, začíná se rodit nepořádek. Bohužel, v tomhle myslím, že nám většinou nedělá dobrou službu myčka nádobí. To, co bychom jinak hned umyli a uklidili (jako třeba hrnek od kafe) dáváme často někam na linku nebo do dřezu a čekáme, až se domyje nádobí nebo až vyskládáme věci z myčky. I z tohoto důvodu nedoporučuji, aby měl někdo z rodiny na starosti uklízení věcí z myčky a někdo jiný sklízení a umývání nádobí, aby tak nebyl vázaný na práci někoho jiného. Vznikalo by tak zbytečné napětí.

Obecně si myslím, že se ještě hodně máme co učit o životě se všemi moderními výdobytky. Sledovat pozorněji procesy, které probíhají i na emocionální a energetické rovině. Všimněte si, že více pozitivní energie mezi Vámi a věcmi plyne, když s nimi vy sami zacházíte (což zmiňuje ve své knize také Marie Kondo). Když nádobí ihned omyjete v ruce, než když nejdřív leží ve dřezu a pak v myčce. Myslím, že naše babičky to umí lépe. Mojí babičce bude 90 let a ještě jsem u ní neviděla nepořádek. Žijí s dědou v domku se zahrádkou, ze které živí celou rodinu (jen loni naložili přes 100 sklenic okurek například). Nemají paní na úklid a i my z rodiny k nim jezdíme jen omezeně v rámci možností. Sami si vaří a starají se o domácnost i zahradu a já je obdivuji. Ač mají už své nemoci, bolesti, operace,… nestěžují si a dělají co je třeba. Vyprané prádlo věší venku na dvorek a pak ho babička všechno také žehlí. Když přijedeme na návšetěvu nikdy nechybí buchty nebo třeba kremrole z domácího listového těsta. Když jsem u nich, vždy myslím na to, že my dnes neumíme zacházet s časem, který máme k dispozici a že nemáme zaběhnuté ty správné návyky a necháme se rozptylovat příliš mnoho podněty.

A jak to dělat s malými dětmi? Člověk většinou nemůže zvládnout celý proces bez vyrušení. Malá teď prochází tzv. „obdobím separační úzkosti“, což zní hrozně, spíš mě prostě potřebuje mít u sebe (nestačí na očích) a já jí rozumím a snažím se s ní být co možná nejvíc v tělesném kontaktu. Ale není to snadné, zvlášť, když je potřeba se ještě postarat o další dvě děti a domácnost. Ale všimla jsem si, že ten nepořádek nevznikne hned, když se proces přeruší. Pokud se k němu vrátíme v krátké době, stačí to. Jak ale zabránit tomu, aby nás pohltila hromada nedokončených procesů, které jsme během dne začali? Tomu se chci věnovat příště (až si metodu, se kterou začínám, více ozkouším a vychytám případné mouchy). Stejně tak v nějakém dalším článku napíši více o ostatních způsobech, jak vzniká nepořádek.

Pokud ale chcete dát svoji domácnost do pořádku (ať už děti máte nebo ne), zvu Vás do mého e-kurzu „Zbavte se nepořádku a ukliďte si jednou provždy“.

 

Helena Procházková
Píši a pořádám online kurzy pro všechny pořádkumilovné bordeláře (jako jsem já) a učím je objevit lásku k domovu skrze úklid a péči o domácnost.

Komentáře: 7

  1. Prave doma resim ulozne prostory na boty😊

    1. Dobrý den, pokud máte zájem, zašlete mi na Vás e-mail a pošlu Vám část e-kurzu Zbavte se nepořádku, kde řešíme právě ukládání bot. Budu ráda, když mi dáte vědět, jak jste to nakonec vyřešila.

  2. Dobrý den, rády bych zkusila první lekci zdarma na váš ekurz. zajímavý nápad. Děkuji

    1. Dobrý večer Dagmar, prosím zašlete mi Váš e-mail, případně ho vyplňte ve formuláři zde: http://helenaprochazkova.cz/e-kurz-zbavte-se-neporadku/ a já Vás zařadím do právě porbíhajícího ekurzu, První lekce je nezávazně zdarma, po jejím skončení se sama rozhodnete, zda budete chtít v kurzu pokračovat.

      Děkuji

  3. Dobrý den.
    Moc ráda bych se zúčastnila první lekce kurzu – zbavte se nepořádku.
    Děkuji. S pozdravem Iveta.

  4. Bohužel pokud všechno leží na jednom člověku a ostatní nic nedělají a ještě neustále dělají potíže a přidávají vám práci, je to neřešitelný problém!!! Mám syna autistu, nikdy po sobě neuklidil ani trenky ze země… a když ho zkusíte donutit, zjistíte, že ve výsledku jste vydala 100% více energie než kdybyste to zvedla sama….

    1. Dobrý den Katko, nemám syna autistu, chvilku jsem pracovala s malými dětmi s autismem. Každé je tak jiné /stejně jako ty bez autismu/ – zkusila jste třeba mu dát do pokoje jeho osobní koš na špinavé prádlo /označený piktogramem koš na prádlo/ a každý večer společně posbírat špinavé věci ze země a hodit je tam? Nebo si zahrát nějakou hru na třídění čistého a špinavého prádla? Někdy když můj syn neuklidí věc na zemi a já nechci plýtvat energiíí prostě počkám až bude jinak nalazen a pak to třeba uklidí – někdy třeba i narazově nátlakem, až budeš mít uklizeno tak se můžeš jít koukat na telku a někdy je prostě seberu večer když usne sama. Třeba něco zabere, ale určitě je to těžké a nevyzpytatelné. Tak zkuste myslet na to, jak byste to usnadnila sobě. S pozdravem Táňa

Komentáře nejsou povoleny.