První republika – po válce byly domov a rodina to nejcennější

„Drahá maminko, jsem díkybohu živ a zdráv a doufám, že Vás můj dopis zastihne taktéž ve zdraví.“ – Tak začínala většina dopisů mého pradědečka, legionáře, který bojoval především v Rusku.

Jiný můj pradědeček zemřel v koncentračním táboře, kam se dostal kvůli sabotážím na železnici. Babička mého bývalého muže koncentrační tábor přežila, ale přišla v něm o zbytek rodiny i svého manžela. 

Jsou to pro mě osudy, které si ani nedokážu představit. Ale cítím, že po skončení války musel být úžasný, nepopsatelný pocit, vrátit se domů a k rodině, pokud člověk měl to štěstí. Není divu, že domovy byly čisté, útulné, s vázou květin na různých místech. Rodina se scházela u pečlivě prostřeného stolu (věděli jste, že se často prostíralo i třikrát denně různě podle toho, zda to bylo ke snídani, obědu nebo večeři?) k domácímu jídlu a když bylo maso, byl to svátek. Lidé si vážili domova, jídla i sebe navzájem.

Dnes už je pro většinu lidí domov samozřejmost a možná proto mnoho lidí vnímá péči o něj a často také vaření pro rodinu spíše jako břímě. Raději si chtějí „užívat život“ a domov vnímají spíš jen jako místo, kde přespávají a odkud na víkend odjedou někam pryč.

Smyslem celé mé práce je toto vnímání domova změnit. Domov by nám měl být oporou. Je to místo, kde bychom se měli cítit dobře, ať už v něm žijeme sami nebo s rodinou. Péče o něj by pro nás měla být radostí. Bohužel už málokdo tu vděčnost za místo, kde žijeme, pociťuje.

Zkuste si některé z těchto tipů, jsem zvědavá, jestli si díky nim svůj domov ještě více zamilujete (podělte se s námi ve skupině na Facebooku co jste vyzkoušeli a jaký to mělo úspěch):

1. Ukliďte si jídelní stůl a pěkně ho prostřete, doprostřed dejte vázu s květinami. Dejte ubrus (ano, i pokud máte děti, projednou to zkuste), na to nějaké pěkné prostírání (případně pořiďte nové). Uvařte nějaké sváteční jídlo – i pokud bydlíte sami. Sedněte si všichni ke stolu a užijte si krásné společné chvíle (na nikoho se nezlobte, když ušpiní ubrus ;-)).V úvodu píši o babičce mého bývalého muže, která přežila koncentrační tábor. Právě ta prý říkala, že „na jídle se nemá šetřit“. A to vnímám jak doslovně, tak také přeneseně v tom, že příprava dobrého jídla není ztráta času. Že je to jedna z věcí, které mají opravdu smysl. Nejspíš mě právě toto ovlivnilo v tom, že u nás máme teplá jídla 2x denně, často i s polévkou. Stejně, jako to chystala ona a poté její dcera a stejně tak i u nás doma bývala skoro vždy teplá večeře.
2. Ukliďte si předsíň a případně popřemýšlejte, jak toto místo, které vás doma vítá, ozvláštnit. Nově vymalovat, vyzdobit obrazy, fotografiemi, … Nebojte se popustit uzdu své fantazii. Je nějaká barva, která se vám líbí, ale netroufáte si na ní? Dejte ji do předsíně. Je to místnost, kde netrávíme moc času, proto je to vhodné místo i pro umění, které by jinde působilo rušivě – třeba nějaký op-art.Tato místnost by měla zůstat uklizená. Pamatujte na to, že má zásadní vliv na to, co za pocit na vás padne jako první při příchodu domů. Buď se nadechnete svěží energie, nebo na vás dolehne tíha.Nezapomínejte, že dveře by se měly dát plně otevřít!
3. Umyjte si okna, parapety a dveře, včetně těch vchodových. vypadá to jako detail, ale sami uvidíte, jak velký to má vliv na to, jak se doma cítíte.
4. Udržujte uklizené a čisté podlahy. Říká se, že depresivní lidé mají tendenci hromadit nepořádek na podlaze. Nevím, co je na tom pravdy, ale vím, že jakmile si uklidím podlahy, má to velice pozitivní vliv na to, jak se cítím.
5. Dávejte svému domovu dobrou noc. Buďte vděčni za vše, co máte. Není to samozřejmost. Pokud si toto uvědomíte, budete o svůj domov pečovat s radostí.

Další inspiraci najdete v mém e-booku „Jak vytvořit útulný domov“.

Oslavujeme v těchto dnech 100 let od založení právě naší první republiky. Budu ráda, když k vám právě díky mému e-booku nebo prostřednictvím e-kurzů dolehne ozvěna těchto časů právě v podobě vděčnosti za své domovy a rodiny.