Ještě tak před dvěma lety, kdy jsem čekala své druhé dítě, jsem měla ambice, že napíšu kuchařku s tímto názvem. Že to bude přínosné ucelené dílo s krásnými obrázky, … Ještě nedávno jsem nosila v hlavě nápady na vytvoření alespoň e-kuchařky. Ale teď, když nosím pod srdcem třetí a tomu druhému je 16 měsíců, uchýlila jsem se k realističtějšímu řešení. Proto zkusím své myšlenky, postřehy a recepty formulovat do článků tady na stránkách. Recepty budu přidávat na základě sestavených aktuálních týdenních jídelníčků, ve kterých se můžete inspirovat.
Přemýšlela jsem nad tím, jestli by se dalo nějak obecně, v pár bodech odhalit tajemství úspěchu. Za ten považuji rychle, kvalitně a ekonomicky každodenně nakrmit větší počet lidí, většinou s různými nároky a chutěmi. Pokusím se předat to, na čem podle mne lze stavět:
- sezónní vaření
- plánování jídel
- polévky
- domácí „buchty“
- zásoby ve spíži i mrazáku
- recyklace
Krátce se ještě zmíním o tom, co jednotlivé body znamenají a proč si myslím, že vaření podle nich přináší zdar.
Sezónní vaření
V souvislosti s tím si vždy vzpomenu na své první těhotenství. Tělo mě překvapilo, protože jsem měla chuť vždy přesně na to, co zrovna zrálo (ne jen u nás, v zimě to byly citrusy) a tudíž zjevně přinášelo největší užitek tělu. Bylo to pro mě až zarážející a tehdy jsem se rozhodla si o tom zjistit víc. Teď tedy už vím, že nejde jen o ovoce a zeleninu, které zrovna zraje, ale také o způsob přípravy jídel. V zimě jsou to dlouho pečená masa, kysané zelí, horké polévky a sladké pečivo, v létě naopak lehké saláty, těstoviny, studené polévky, zmrzlina. Na jaře vajíčka a bylinky, především ty hořké a štiplavé a na podzim pečená zelenina a ovocné koláče.
To tedy jen velmi zjednodušeně. Dalo by se říci, čím větší zima, tím delší vaření, pečení.
Patří sem také příprava povidel, marmelád, sirupů, nakládání, sušení a další zpracování sezónního ovoce, zeleniny a bylin.
Plánování jídel
Každému vyhovuje něco jiného. Já plánuji tak cca 2 dny dopředu. Někdy více, někdy méně, ale většinou, než jdu večer spát, vím, co budu další den vařit. Nejsem zastáncem navaření jídel na několik dní dopředu, a už vůbec ne jednoho jídla v množství na pár dní. Pokud plánujeme být třeba o víkendu dopoledne pryč a vím, že přijdeme až na oběd, vyberu buď něco snadného na přípravu, nebo uvařím den předem jídlo typu roštěná (nebo jiné dušené maso), guláš, svíčková, sytá bramboračka nebo jiné jídlo, které uležením do druhého dne získá na chuti. Jídlo se snažím plánovat tak, aby bylo pestré. Jak během dne, tak i v rámci několika dnů. A samozřejmě s ohledem na suroviny, které doma mám.
Abyste měli inspiraci, rozhodla jsem se pro vás připravovat aktuální týdenní jídelníčky, pro začátek i s nákupním seznamem (budu ráda za ohlasy, zda tento seznam využijete či nikoli), kde budou vždy pomocí prokliků k dispozici recepty na jednotlivá jídla. Budu tam dávat sezónní jídla, která sama připravuji a mám s nimi zkušenosti. Za jakoukoli zpětnou vazbu budu ráda. Jídelníčky jsou koncipované pro rodinu s malými dětmi a u receptů jsou vždy uvedené údaje, zda je vhodný pro těhotné a kojící maminky a pro malé děti (cca 1-3 roky).
Polévky
Polévka je grunt a také velký pomocník při krmení rodiny. Vždycky si vzpomenu na tátu, jak říkal, že v době rekonvalescence po nemoci mu doktor nakázal (tenkrát byla ještě jiná doba, doktoři mohli i nakazovat, dokonce jednou prý dostal od doktora facku, že zlomil sádru ;-)), že má jíst polévky. Bohužel zjišťuji, že u nás už se tak často polévky nevaří. Já se snažím, abychom je měli, co možná nejčastěji, především na podzim a v zimě je vařím skoro každý den jako doplněk k hlavnímu jídlu. Polévku naopak vždycky vařím v množství nejméně na dvě jídla (oběd a večeře).
Kromě toho, že jsou polévky výborným zdrojem živin (zelenina, maso, vejce,…), jsou i skvělým pomocníkem praktickým. Polévka zasytí a tak už není potřeba vařit tolik hlavního jídla. A také je výživnou polévku možné doplnit už jen snadným rychlým jídlem jako jsou třeba palačinky, těstoviny nebo studená večeře. Polévku plánujeme společně s druhým jídlem a bereme tak v potaz jak chuť obou dohromady, tak také živiny a sytost.
Domácí buchty
Zvláště s malými dětmi mi připadá, že se den točí hodně kolem jídla. Snídaně, svačina, oběd, svačina, večeře a často ještě něco před spaním. Domácí sladké pečení pomáhá vyhnout se kupovaným sušenkám a pečivu a je to snadný způsob, jak mít přes den rychle po ruce něco na snídani či svačinu. Odpoledne a především večer ale už spíš volíme ovoce, zeleninu nebo jogurt.
Zásoby ve spíži a mrazáku
Asi každý má doma mouky, cukry, přílohy, mléko, smetanu, vejce apod. co doplňuje, když to dojde. Praktické je mít podobné zásoby také v mrazáku. Díky nim máte vždy větší možnosti pro výběr jídel a určitě si ušetříte nejednu cestu na nákup. Každý tam bude mít něco trochu jiného, ale za základ považuji různé mražené zeleniny, vývary (když vařím, odeberu si část do mrazáku) a ovoce. Já tam také mívám maso a nějaká hotová jídla (ovocné knedlíky, bramborové knedlíky a když něco zůstane).
Recyklace
Jak jsem už psala, nevařím ve velkém, abychom pak jedli to samé několik dní. Ale často se stává, že něco zůstane. Zbylé jídlo se pak snažím použít jako základ něčeho jiného. Zbytek pečeného kuřete oberu do rizota, knedlíky udělám s vajíčkem, těstoviny a brambory zapeču či opeču se zeleninou. Ze starého pečiva se dá upéct nádivka či chlebová polévka.
A pak jsou jídla, kterých dělám rovnou víc, jako třeba palačinky. Jeden den je máme na sladko a druhý zapeču třeba se špenátem. Také brambor na loupačku vařím víc a zpracuji zbytek na placky, apod.
