Co mám děti, nabývají pro mne svátky ještě dalších rozměrů. Vánoční i velikonoční tradice teď prožíváme hlouběji, radostněji, těší mne s dětmi tvořit a užívat si právě tu část roku, která je.
Bohužel ale s malými dětmi to dost často dopadne tak, že zrovna na svátky jsou nemocné. Těšili jsme se teď na chalupu s babičkou a dědou a taky máme zpívat se sborem v kostele, no a místo toho tu budem nejspíš smrkat a chrchlat doma.
Jsem ale rozhodnutá nenechat si Velikonoce zkazit úplně. Najedeme na nějaký minimalistický režim (ten už po těch sedmi letech mám trochu zmáknutý), beránek nebude ořechový, ale jen nějaký snadný jogurtový (rozhodně nebudu šlehat žloutky a bílky zvlášť), na mazanec si zaděláme v domácí pekárně (a víte, že jsme ho tam jednou upekli celý? Spěchali jsme na chalupu a chtěli jsme beránka i mazanec a tolik času na upečení obojího nebylo – a byl dobrý, i když měl poněkud netradiční tvar :-)), k jídlu uděláme něco snadného a rychlého, třeba omelety s hráškem nebo palačinky.
O co se ale neochudíme, pokud nám nebude vyloženě hodně špatně, to bude společné tvoření.
JARNÍ TVOŘENÍ S DĚTMI
Tvoření s dětmi miluji. Dají se dělat úplně jednoduché věci a ony jsou do toho zapálené, mají svoji neuvěřitelnou fantazii a užíváme si tak krásný čas. A opravdu stačí málo. Loni jsem jim jen vystříhla velká vajíčka z barevných papírů a dala jim různé pastelky a fixy s razítky a děti se bavily. Malé byl tenkrát rok a půl.
Letos jsem jim nastříhala obrázky z barevné vlnité lepenky, aby si z toho udělali jarní obrázek.
A nedávno jsme si vyrobili zajíčky z ruliček od toaletního papíru. Maluji akrylovými barvami, ale pokud malují děti samy, dávám jim na to temperky.
Z ruliček od toaletního papíru si s nimi můžete vytvořit také kytičky a z nich celý věnec. Podrobný návod najdete na jednom z mých dřívějších blogů ZDE.
Můžete také využít obaly na vajíčka, které nejspíš na Velikonoce budete mít. Vytvořte z nich s dětmi recy kytičku. Kompletní návod najdete opět na Mošťárně ZDE.
BARVENÍ VAJÍČEK
Náš úplně nejoblíbenější způsob barvení vajíček je určitě povaření v cibulových slupkách.
Děláme s lístečky a kytičkami tak, že je pevně přitiskneme k vajíčku a celé pak obalíme do kusu staré silonky, kterou zavážeme nití (uzel udělejte v místě,které není poblíž žádného lístku). Takto připravené pak povaříme 10 minut ve vodě s dostatkem cibulových slupek a já je tam ještě pak nechám nějakou dobu stát.
Letos bych ráda vyzkoušela i jiné přírodní barvení – především modrá vajíčka s pomocí červeného zelí mě už nějakou dobu lákají. Použít se dá také červená řepa (růžová) nebo kurkuma (žlutá). Kdysi jsem zkoušela trávu a černý čaj, ale výsledek nic moc (asi i nebyla dobře odmaštěná).
S dětmi barvíme i klasickými barvami na vajíčka a pak dáváme obtisky. to vždy zavzpomínám na své dětství (a spousta rozmočených a potrhaných obtisků ;-)) a nebo je vyškrabuji jehlou.
Není to zas tak dávno, co jsem ještě stíhala vajíčka obháčkovaná nebo drátkovaná, ale na to už teď nemám čas. Ale to nevadí, však on zase bude. Dřív jsem chtěla mít vše dokonalé – nejlepšího beránka, nadýchaný mazanec, dokonalé kraslice, … Dnes s dětmi už se dokážu radovat z tvorby a nehnat se za dokonalými výsledky. Už vím, že důležité je, užít si ten čas s dětmi, dokud jsou ještě malé.
