Blokátory uklizené domácnosti – I. Odkládání činností, které je potřeba udělat

Jedna účastnice e-kurzu Zbavte se nepořádku a ukliďte si jednou provždy se mne nedávno zeptala, co já osobně považuji za „blokátory uklizené domácnosti“, jak to tehdy sama nazvala. Mne toto téma zaujalo a tak se s Vámi dnes chci podělit o pár myšlenek.

Za největšího blokátora považuji nepořádek samotný, viz článek: Proč je tak těžké začít uklízet. Tak je velice důležité dávat pozor na to, aby nepořádek nejlépe vůbec nevznikal, což tedy musím přiznat, že já ještě neumím a je to poměrně komplexní záležitost. Zvlášť pokud člověk nebydlí sám.
Pro mne úplně nejzřetelnější důvod, proč u nás nepořádek vzniká je, že si řeknu „to udělám až…“ zkrátka někdy jindy, až budou lepší podmínky a budu to moct udělat perfektně. Je to zřejmě pozůstatek z doby, kdy jsem ještě neměla děti a tak ten čas a ideální podmínky také bývaly a člověk si mohl spoustu věcí naplánovat a pak se jim věnovat. Dokonce i s jedním dítětem to ještě šlo. Se dvěma už hůř a až teď se třetím mi dochází, že takhle to nejde a nebylo to vhodné ani předtím. Je potřeba věci dělat hned nebo při té úplně první nejbližší příležitosti.
Existují různé důvody, proč věc, které si všimneme nebo o které víme, že je potřeba udělat, hned neuděláme. 

  1. U mě je to asi opravdu z 80% proto, že čekám na vhodnější moment, kdy to vezmu jako součást nějakého celku a udělám to pořádně. Vidím třeba něco na podlaze a řeknu si, že večer vyluxuju celou podlahu. Nojo, jenže večer je hektický, děti nechtějí spát, pak je potřeba ještě něco připravit na zítra no a v deset už luxovat nemůžu kvůli sousedům a tak se to u mne může opakovat i několik dní. A co víc, během dne mi pak spoustykrát ulpí zrak na tom smítku nebo papírku, který je na zemi a moje nálada i sebevědmí poklesá.
  2. Další možností, proč to hned neuděláme i přesto, že to nezabere téměř žádný čas je, že zrovna opravdu nemůžeme. Kolikrát si všimnu, že je potřeba umýt umyvadlo nebo zrcadlo, když mám zrovna na ruce miminko a opravdu to hned udělat nemůžu. Pak je důležité na to tu chvíli, kdy to udělat nejde, myslet a hned se k tomu pak vrátit.
  3. Někdy to hned udělat nejde, protože to zabere nějaký čas. Pak je otázkou, zda se to nedá nějak zjednodušit. Třeba si všimnu, že je potřeba umýt zrcadlo v koupelně a poličku u něj, ale je na ní příliš mnoho věcí a já teď nemám čas to vše přerovnávat. Stejně tak to může být s prachem na poličkách, vanou, kuchyňskou pracovní deskou,… Je pak na místě se zamyslet, jestli tam opravdu všechny ty věci musím mít. Vše, co je otřeba udělat, ale zabere to více jak pár minut si zapište a vraťte se k tomu při nejbližší příležitosti.
  4. Někdy si něčeho všimneme, ale neuděláme to hned, protože „musíme“ dělat něco důležitějšího. Zkuste si ale všímat, zda je to opravdu důležitější, nebo si to jen myslíte. Máte pocit, že byste měli dělat nejdřív něco jiného. Tenhle důvod u mne bude asi skoro celých těch zbývajících 20%, proč některé věci neudělám hned, jak si jich všimnu. Jako bych měla v hlavě nějaký žebříček důležitosti prací s tím, že když nemám hotovo jedno, nemůžu dělat druhé. Což je tedy opravdu past. Zvlášť, pokud nemám čas dělat to, co považuji za důležitější, protože pak není ani jedno. Možná toto neznáte, ale pokud ano, tak asi chápete o čem mluvím.
  5. Čekám, až… domyje myčka, abych tam naskládala tu horu dalšího nádobí,… Mám tu haldu oblečení na žehlení a čekám, až se k žehlení dostanu. Tohle chci nejprve protřídit a pak to uklidím,… s myčkou doporučuji – dát umýt, co se tam vejde a zbytek domýt v ruce, utřít a uklidit. Myčku pak hned vyklidit, abychom tam mohli nádobí průběžně skládat. Pokud si dám kafe a dopiju ho ve chvíli, kdy myčka myje nádobí, hrnek hned umyji. S prádlem na žehlení to mám tak, že mám koš s věcmi na žehlení v dřevěné lavici v koupelně, takže může být jen zarovnaný. Dávám tam už jen něco na vyžehlení tak, aby se mi zaplnil za týden a jednou týdně ho vyžehlím. Co se tam nevejde a přesto chci žehlit, složím do skříně nebo komody a říkám si, že to můžu vzít i tam odtud a vyžehlit, když budu potřebovat. Něco přežehlím, něco ne a ono se také nic nestane. ;-). Nejspíš najdete více příkladů, kdy kupíte nepořádek proto, že čekáte, až…
A možná jsou i další důvody, proč věci neuklidíme hned a pak se na ně nesčetněkrát denně díváme, překračujeme pohozené hračky a oblečení a naše životní energie poklesá. Stejně je to i s rozbitými věcmi a vlastně vším, co musíme udělat. Vždy, když si pak na něco takového vzpomeneme, pociťujeme pokles energie a nejspíš také sebevědomí.
A jaké dostali účastníci e-kurzu Zbavte se nepořádku a ukliďte si jednou prvoždy v souvislosti s tímto tématem úkoly? Pojďte na chvilku pootevřít bránu kurzu a nehlédněte dovnitř. Toto tedy byly úkoly dané lekce:
Všímejte si všeho, co odkládáte a hledejte příčinu, proč to tak je. Každému bude v různých situacích vyhovovat něco jiného. Ideální by bylo, kdybyste si toho všímali a zároveň ihned jednali.
Ale, pokud jste ananlyčtější typ, bude pro začátek stačit, že si těch situací budete všímat. Zapište si je a přemýšlejte, proč jste danou věc hned neudělali a jak by se ten konkrétní případ dal řešit. Třeba Vám pomůže koupě nějakého pomocníka do domácnosti, třeba ručního vysavače, kterým budete snadno hned vysávat drobečky po jídle. Nebo si sklidíte věci z vany nebo kuchyňské linky. Možná také pořídíte druhou sadu čistících prostředků, abyste měli jednu v koupelně a druhou v kuchyni a měli je tak po ruce tam, kde je potřebujete.
A proč je takový problém, když danou věc neuděláme hned, jak si ji všimneme nebo na ni myslíme? Když něco děláme nebo se na něco naladíme (i tím, že si všimneme, že je potřeba něco udělat), mozek už je na to „naběhnutý“ a zabere nám to daleko méně času a energie, než když se pak k tomu vracíme a musíme na to mozek vlastně znovu naladit. Je známé, že to tak funguje třeba s tvůrčí činností, ale pro mne bylo zajímavé zjištění, že se to dá takto aplikovat i na běžné „domácí práce“. 
A i proto je důležité, snažit se věci dokončovat! Vyndaváte věci z myčky a někdo na vás volá? Řekněte v klidu „za chvilku, teď to dokončím a pak přijdu.“ Tohle jsem se naučila teprve nedávno a musím říct, že to opravdu hodně pomohlo.
Snažte se tedy věci, které zaberou méně jak pár minut dělat hned, jak si jich všimnete nebo při nejbližší možné příležitosti a zároveň se pokuste dokončovat to, co zrovna děláte. S dětmi to určitě nepůjde vždy, ale soustřeďte se na to a věřím, že brzy zaznamenáte významný pokrok. Činnosti, které zaberou delší dobu si zapište (ať na to nemusíte myslet) a vraťte se k nim co nejdříve to půjde.
Pokud si doma chcete uklidit a zároveň pochopit určité zákonistosti a osvojit si návyky, které Vám pomohou snadno udržovat domov útulný a uklizený, můžete se přihlásit do zmíněného e-kurzu Zbavte se nepořádku a ukliďte si jednou provždy.
Helena Procházková
Píši a pořádám online kurzy pro všechny pořádkumilovné bordeláře (jako jsem já) a učím je objevit lásku k domovu skrze úklid a péči o domácnost.

komentáře 4

  1. No to je přesný! Mám problém úplně se všemi zmíněnými blokátory!
    Jdu na ten e-book, protože uklízení s dětmi pod nohama je něco, co fakt nezvládám 😉

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *