Beru do ruky telefon a píšu: „Jestli chceš, můžeš přijít k nám.“ K té radosti, že to konečně můžu napsat, cítím stále ještě takový zvláštní pocit v břiše. Nebyla tady už dva roky. Vlastně skoro nikdo tady nebyl dva roky.
U mě, která návštěvy miluji! Dokud jsem ještě neměla děti, zvala jsem k nám kamarády několikrát do měsíce a často i ve větším počtu. Měla jsem nachystaný útulný domov a k tomu vždy několikachodové menu. Byl to pro mě sváteční čas. A teď? Nemohla jsem pozvat vůbec nikoho.
Před dvěma lety jsem potřetí otěhotněla a moje domácnost se mi začala vymykat z rukou. Ani nedokážu říct, jak se to stalo, jestli to byl nějaký zlomový okamžik v mé mysli nebo se to stalo postupně. Z těhotenství si pamatuji spoustu dlouhých dní, kdy jsem byla tak unavená, že jsem jen vyhlížela večer, abych si mohla jít lehnout. Večery jsem pak trávila i několik hodin vedle postýlky naší holčičky, které byl v té době teprve rok, a hlavou se mi jen honilo, co ještě všechno musím udělat.
Když jsem od ní v jedenáct odcházela, nezvládla jsem už udělat vůbec nic. Často se pak holčička budila i v noci na dalších několik hodin a já pak přes den byla ráda, že se o děti postarám, že jim uvařím, vyperu, … Všechno navíc bylo zkrátka navíc a tak se mi tady začal kupit nepořádek a čím byl větší, tím náročnější bylo s ním něco udělat.
Dřív jsem také občas měla nepořádek, ale nikdy se nestalo, že by mi úklid zabral víc, než jedno odpoledne. A teď? Marné pokusy o úklid mě vysilovaly. Moje sebevědomí bylo na bodu mrazu a já se cítila úplně paralyzovaná.
Nechápala jsem, proč mi nikdo z blízkých nepomůže. Copak nevidí, jak mi je? Že už to nejspíš sama nezvládnu?
Ano, trvalo to téměř dva roky, než jsem mohla konečně někoho pozvat na návštěvu. Ale víte co? To už je teď jedno. Vnímám toto své období jako těžkou zkoušku, kterou mi život připravil, abych tak mohla pochopit to, co prožívají jiné ženy, které se shodou nějakých okolností dostaly do podobné situace jako já.
Abych jim mohla ukázat, že cesta ven sice není snadná, ale JE MOŽNÁ! Třeba už vám také nestačí jedno odpoledne na to, abyste si daly svůj domov dopořádku, ale já už ze zkušenosti vím, že vám na to budou stačit 1-2 týdny. Pro někoho se to může zdát dlouhá doba, uklízet 2-3 hodiny denně celý týden, ale kdyby mi ještě tak před rokem někdo řekl, že můžu mít za týden uklizeno a dal by mi k tomu návod a podporu, vnímala bych to jako vysvobození.
Mně to trvalo déle. I tady se projevil známý jojo efekt, tedy za každým dílčím úspěchem následoval opět propad ještě o něco hlouběji. Až když byl naší nejmladší dcerce necelý rok, začala jsem se postupně vracet k dřívějším návykům a začalo se mi dařit postupně kráčet k cíli. Nakonec stačilo zabrat pár volných dní a nějaká dopoledne a bylo hotovo.
Cítím se úžasně, jedinečně, opět MILUJI SVŮJ DOMOV! Chci, aby tento pocit mohla zažívat každá žena.
Na základě svých zkušeností jsem nejen pro ty, které se nepořádkem opravdu trápí, ale i pro všechny, které si touží během pár dní uklidit celý byt či dům, vytvořila krátký intenzivní e-kurz „Týden pro Váš domov“. V něm jsem shrnula postup, který se mi osvědčil. Teď, když si potřebuji rychle uklidit, postupuji stějně, jen už mi to trvá tak jeden až dva dny.
Kurz je koncipován tak, že už první den se uvolní velké množství energie a vy ihned pocítíte novou radost a svěžest. Navíc, díky podpoře mojí i ostatních účastníků, vás úklid a plnění úkolů začne nejspíš i bavit a sdílení úspěchů i odměna vás budou motivovat k dokončení úklidu.
A co spojuje všechny ty, které v mém kurzu uspěly a během týdne si uklidily celý byt či dům? ODHODLÁNÍ S TÍM NĚCO UDĚLAT! Ano, to stačí. Nevzdávejte se. Nemusíte to stihnout během týdne, vzpomeňte si na mě. Chaos u nás trval téměř dva roky. Ale láska k mému domovu, mým dětem, partnerovi a především také sama k sobě mi dodala dostatečně silné odhodlání i energii to změnit.
Pokud vás zajímají konkrétní tipy, co mi na cestě pomohlo, přečtěte si také tyto mé články:
Proč je tak těžké začít uklízet – Nepořádek je jak magnet. Lepí na sebe další nepořádek a pohlcuje spoustu energie. Pro nás je proto čím dál tím náročnější se do úkllidu vůbec pustit. V článku najdete pár konkrétních praktických tipů, které vám pomohou se do úklidu pustit. Věděli jste, že záleží i na tom, co máte na sobě a že vám pomůže osvěžit si před úklidem nohy?
Blokátory uklizené domácnosti – I. Odkládání činností, které je potřeba udělat – Hele, na zemi je papírek. No teď se pro něj nebudu shýbat, večer pak vyluxuju celou podlahu… Nojo, jenže večer pak není čas a ani druhý den. Papírek leží na zemi a nám při každém pohledu na něj poklesne nálada. A nepořádek se tak postupně stává součástí naší domácnosti. Co s tím? Konkrétní tipy najdete v článku.
Jak to mám všechno zvládat?– Jen samotná starost o děti by nám klidně mohla zabrat celý den. Ale do toho ještě musíme vařit, uklízet, hlídat různé praktické věci jako prohlídky u doktorů, kroužky a záležitosti kolem školy starších dětí a třeba i skloubit toto všechno s našimi zájmy, prací a časem s partnerem. Jde to vůbec všechno zvládat a nenechat se tím ubíjet?
V tomto článku najdou především maminky postup, jak dostat svoji domácnost i věci kolem dětí pod kontrolu,
Jak já se v tom vidím!!! Už se těším na sledování Vašich příspěvků! Asi i kurz zkusím, jen se pořád bojím, že nemám dost energie na to, abych všechny kroky následovala v daném harmonogramu… Krásné adventní chvíle! Jarmila
Nebojte, kurz Zbavte se nepořádku a ukliďte si jednou provždy je koncipovaný tak, že se dá v pohodě stíhat i když tomu člověk nevěnuje veškerý volný čas. chodí většinou dva úkoly týdně a i když člověk zrovna daný týden nemůže, v pohodě to zvládne udělat později. A energie se postupně uvolňuje, jak si člověk uklízí a dělá pořádek jak ve věcech, tak i sám v sobě. Budu se na Vás v kurzu případně těšit.
Me treti tehotenstvi v kratkem sledu donutilo k velkemu minimalismu, ted uz mame vetsi byt, ale stejne tihnu spis k holobytu, deti vsechno roztahaji a ja pak jen sbiram a uklizim, po tech letech uz mne to nebavi, takze radsi veci redukuji, nez bych je uklizela. Drzim palce vasemu projektu, zni to sympaticky.
Kláro, to je skvělý přístup a je to tak. Já čas od času taky udělám s dětmi větší čistku. Jinak to asi fakt nejde. ale stejně toho máme pořád hodně mi přijde. Máte naprostou pravdu.