Je léto, to mám vždycky pocit, že vlastně skoro všechny hračky jsou v podstatě zbytečnosti. Když jsme na zahradě nebo kdekoli venku, děti si vyhrají úplně stejně s tím, co najdou – kamínky, klacky, šišky, lístky, hlína, … Na zahradě jim stačí voda a třeba kelímek od jogurtu nebo miska a dětský zahradní domeček. I doma se často zabaví s pár věcmi, třeba se kloužou z postele po peřině ;-).
V prvním běhu E-kurzu Zbavte se nepořádku a ukliďte si jednou provždy se nyní právě věnujeme dětským pokojíkům a tak se s Vámi chci o nějaké myšlenky podělit i prostřednictvím tohoto článku.
To, že mají děti přemíru hraček vidím jako jeden z problémů dnešní doby. Trávíme tak s dětmi spoustu času uklízením, vysvětlováním, co se nedává do pusy, s čím si které může hrát, hledáním ztracených součástí, …
Na podzim jsem si řekla, že takhle už to dál nechci a dala jsem pryč asi dvě třetiny hraček. Můžu vřele doporučit. V tomto článku se s vámi chci podělit o to, jak jsem vybrala to, co si necháme a proč.
Marie Kondo, japonská expertka na úklid radí, abychom se soustředili na to, co si necháváme, ne na to, co dát pryč. A tak jsem to udělala i s hračkami já.
VYBERTE S DĚTMI VĚCI, KTERÉ SI CHCETE NECHAT A OSTATNÍ NĚKAM SCHOVEJTE NEBO ROVNOU DEJTE PRYČ
Jak už jsem zmínila, na podzim to u nás dospělo do bodu, kdy jsem si řekla, že už s dětmi nechci trávit čas neustálým úklidem. Rozhodla jsem, že si doma necháme jen:
- všechny kreativní věci jako jsou papíry, pastelky, vodovky, apod. …
- všechny společenské hry
- každému dítěti 3 druhy hraček, které si vyberou
- každému nechám malý šuplík nebo krabičku na pár „vzácností“, které si chtějí nechat
Společně jsme sepsali ty tři druhy hraček a vymysleli pro ně místo. Kluk si vybral autíčka, lego a transformers, holčička panenky s věcmi na ně, duplo a kostky a miminko jsme z toho zatím vynechali ;-).
Co s ostatními věcmi?
Ostatní věci jsme všechny nevyhodili. Něco jsme dali pryč (darovali, rozbité vyhodili,…). Ostatní hračky jsme dali do velkých Ikea krabic a odvezli do našeho rozestavěnýho domu s tím, že až se naučí děti uklízet to, co mají, budou si vždycky moct vybrat další hračky. A víte co?Dovezli jsme za ten necelý rok jen asi jednu věc! Nic dalšího jim nechybělo.
A co bylo dál? Kromě toho, že bylo víc uklizeno si také děti s hračkami daleko víc hrály.
Bohužel ale musím dodat, že nám vše zhatily Vánoce, díky kterým se zas nakupila hromada hraček a já neměla srdce jim to všechno hned vzít… Ale těším se, že ještě teď v létě to zase všechno znovu probereme.
JAK VYBÍRAT TO, CO DOMA NECHÁME?
Popřemýšlejte o tom, co si opravdu chcete nechat. Hodně to bude záležet na počtu a věku dětí a na tom, co je baví. Tady je pár tipů, jak to máme u nás.
- Kreativní věci – ANO – děti rády tvoří. Úměrně věku jim proto nabízejte možnost kdykoli sami zasednout k nějaké kreativní činnosti, vybrat si, jestli chtějí kreslit, malovat, stříhat, lepit, hrát si s modelínou (tu jsem tedy já nakonec odvezla na hraní na zahrádku ;-)), rýsovat, psát, … Pokud ale máte děti různého věku, dbejte na to, aby to, co se nemá dostat menším dětem do ruky bylo daleko z jejich dosahu – nůžky, kružítko, fixy, modelína,…)
- Společenské hry – ANO – hry se dají hrát s dětmi už od cca dvou let – už ve 2,5 letech obě moje starší děti dokázaly hrát tyto dvě hry:
Bingo (Djeco)
Minimatch (Djeco)
Obě opravdu doporučuji, děti už to hrají spolu i samy.
Mám ráda ten společný čas, kdy si spolu hrajeme hry. Od tří let už jsem s klukem hrála taky prší, pak přišla dáma, mlýn, logic,…
Opět nezapomeňte ukládat hry z dosahu maličkých dětí. - Stavebnice, puzzle – za nás ANO (záleží, jesti si s tím děti hrají). Lego a další stavebnice u nás frčí. Doporučuji na ně pořídit nějaké šuplíky nebo krabice, do kterých je vždy snadno uklidíte. Na rozestavěné a postavené věci má náš kluk vyhrazené jednu polici a šuplík ve vysoké skříni, kam se nedostanou malé hočičky. Můžete je také dát třeba na poličku na výstavku.
Na puzzle a jednotlivé stavebnice lego se pak hodí větší uzavíratelné pytlíky (se zipem). - Hračky, které dělají nepořádek – NE/Ano, ale… občas děti dostávají dárky, které nadělají více nepořádku, než kolik je s tím zábavy. Tyto hračky bychom spíš neměly mít volně přístupné a pokud si je doma necháme, měly bychom je vyndavat ve chvíli, kdy si s nimi můžeme s dětmi hrát. Jsou to různé navlíkací nebo zažehlovací korálky, modelína, tekutý kinetický písek, obrázky, které se vysypávají barevným pískem (ano i to jsme jednou dostali a šlo to tedy rovnou na zahradu ;-)). U malých dětí to platí i pro temperky, fixy, modelínu, …
- Hračky pro zlost – NE – jsou to hračky, které děti dostanou a vztekají se u toho. U nás to byla třeba nekvalitní stavebnice, která nedržela pohromadě nebo vyžadovla spoustu síly ke složení. Může to být i cokoli, na co je dítě ještě moc malé a nedaří se mu to. Tyto hračky doporučuji dát pryč nebo odložit na později.
VYRÁBĚJTE HRAČKY S DĚTMI
Na internetu najdete spoustu inspirace, co s dětmi vyrobit z krabice od bot, ruliček od toaletního papíru, PET lahví, případně můžete něco ušít, tvořit z filcu, kolíčků na prádlo, …
Nemusíte mít žádný super talent a můžu vám říct, že malé děti jsou za toto opravdu vděčné. Všechny tvořené hračky mají moc rády a předčí ty kupované.
Jaké jsou výhody tvořených hraček, kromě toho,že je to ekonomické?:
- Získáte společně strávený čas s dětmi, které vidí, jak hračka vzniká a mohou se na tom podílet. Často začínáme tím že si společně sedneme k počítači a na internetu hledáme inspiraci.
- Když se hračka někde rozpáře, rozlepí nebo jinak rozbije, dokážete ji snadno opravit
- Je to ekologické – jednak často spotřebováváte materiál, který byste jinak vyhodili a pak, když se papírová hračka už hodně opotřebuje nebo už z ní dítě vyroste, jednoduše ji spálíte.
co se děti už na téhle mnou šité velrybě najezdily 😉 Přeji Vám krásné prázdniny. Využijte léto, kdy trávíte s dětmi hodně času venku k tomu, abyste se zbavili všeho, co vám jen rozptyluje pozornost a nepřináší radost. Udělejte si doma i v životě místo pro to důležité.
Pokud Vás toto téma zaujalo a rádi byste si pod mým vedením vytvořili útulný domov bez věcí, které Vám již nepřináší radost, nabízím Vám možnost připojit se do dalšího běhu velice podrobného a konkrétního e-kurzu „Zbavte se nepořádku a ukliďte si jednou provždy“, inspirovaného především myšlenkami Marie Kondo a knihou Karen Kingstonové „Zbavte se nepořádku s feng-šuej“.
Jako by jsi psala, co ja si přesně myslím. Taky jsem si jednoho dne uvedomila, ze misto casu, ktery bychom spolu mohli travit tak uklizime. A uz to litalo.
Diky za inspirativni nakopnuti, probrat hracky se chystam uz dlouho. Chci se zeptat, jak prijaly deti, ze prijdou o nektere hracky? Nase dcerka se s nimi moc loucit nechce.
Lucie, jak píši v článku, většinu vytříděných hraček jsme úplně pryč nedali, ale odvezli do našeho rozestavěného domku (možnost je třeba do sklepa nebo někam do skříní doma) s tím, že když si budou udržovat pořádek, můžou si nějaké přivézt. Do procesu jsem je zapojila. Všechno sjem jim vysvětlila, že je toho moc, že se pořád uklízí a stojí nás to spoustu času a nervů a že nemají ani přehled, co za hračky mají a že se jim uleví, když jich budou mít míň. Kreativní věci a společenské hry jsem vybrala já, že si necháme a pak jsem s každým (podle jejich věku) probrala, co si budou chtít nechat. Za tu menší (byly jí 2 roky) jsem to vybrala víceméně já, ale i jsem se jí ptala. Klukovi bylo tou dobou 6 let a ten už si to vybíral sám.
Bylo určitě velkým ulehčením, že jsme to všechno nevyhazovali, na to bych neměla teda ani já ;-). Jinak ale čas od času hračky s dětmi probíráme a dáváme stranou, na co už jsou velký nebo co je rozbitý nebo si s tím nehrajou. Opět pomáhá to, že to, co je ještě pěkné neputuje do koše, ale buď se to schová pro mladší sourozence a nebo někomu daruje. Děti už sami chodí (i mimo tyhle naše vyklízecí akce) a dávají mi hračky, se kterými si už nehrají – pro někoho.
Myslím, že důležitou roli hraje to, že jim nic nevyhazuji za zády, ale VŽDYCKY je k tomu přizvu. Sama bych toho třeba vytřídila víc, ale nestálo by to za to.
Diky za odpoved. Urcite Tve tipy vyzkousim. Ma dcera je expertka na schovavani ruznych serepeticek, ktere ani hracky nejsou. Krabicky, tkanicky, pidi figurky, no a take plysaky. Tak jsem zvedava, jak to pujde 🙂
Děkuji za tipy, už to taky potřebujeme probrat. Nepotřebné plyšáky jsme dali na hraní psovi, zacali jsme těmi roztrhanými, pokračovali jsme nejméně oblíbenými. Děti měly radost, jak je pes šťastný, takže mu postupem času věnovaly skoro všechny.
🙂 To je hezké a dobrý tip pro ty, kdo mají psa.
Zrovna včera jsem tady seděla na gauči, celá zoufalá, že je tu věčně bordel a že si moje 8mi měsíční dcerka hraje vlastně jen s pár věcmi, tak jsem si řekla, že i když máme malý byt, tak si musím udělat nějaký systém jak to tady mít a jak jsem seděla, tak jsem dospěla k tomu, že jediné možné řešení je nemít tolik věcí. Část hraček jsem už přesunula k mým a k manzelovym rodičům kde travime všechny víkendy (další vyhoda toho je, že sebou netaháme náklaďák na jeden vikend) to samé udělám s oblečením a do budoucna vím, že toho také nemusí být tolik, tak se takhke snad postupně dokoušeme k nějakému řádu.