Konečně je to tady. Styl, který mi doslova mluví z duše. Je to přesně to, co se snažím od začátku předávat dál, jen se mi to nedařilo tak přesně vystihnout. Není to spoutanost žádným stylem, úklidovým systémem, minimalismem, feng-šuej či jinou filosofií. Je to zkrátka hygge. Ano, Dánové pro to mají své slovo – hygge, které to vše obsahuje – útulnost, štěstí, radost, spokojenost, upřímnost, propojení s přírodou a různými ročními obdobími,… To vše můžeme nalézat v nejrůznějších oblastech života. Není to o tom, co a jak děláme, ale jak se cítíme. Je to o přirozenosti a svobodě, kráse a štěstí, které přináší. Žádná strojenost, bezúčelné záplavy sériově vyráběných dekorací, ani sterilní dokonale uklizené prostředí. Je to styl, odrážející Váš život a sebejistotu v přirozenosti.
Proč je někdy tak těžké začít uklízet
a o tom, co se stane, když se do toho člověk pustí.
Věřím, že je spousta lidí, kterým tenhle článek nic neřekne, protože se nikdy nedostali do stavu, že by měli doma nějaký větší nepořádek. A pak také věřím, že se článek dostane k těm, kteří třeba zrovna teď jsou v životní fázi, kdy mají kolem sebe nepořádek a nedaří se jim s ním nijak pohnout.
Neříkám, že se vůbec nesnaží. Třeba si řeknou, že to vezmou po malých částech, sednou si nad nějakou krabicí, že ji vyklidí, ale čím déle nad ní sedí, tím se jejich sklíčenost prohlubuje. Krabice je plná věcí, které vlastně ani nemají své místo a je těžké rozhodnout, kam s nimi. Po chvíli to vzdají a získávají pocit, že možná ani nejsou schopni uklidit. Když má přijít návštěva, narychlo se snaží vytvořit nějakou Potěmkinovu vesnici a postupně už možná ani raději návštěvy nezvou, protože je to čím dál tím náročnější.
Domov pro ně přestává být útulným místem, kde čerpají energii a místo toho se stává zdrojem spíše skličujících pocitů, hádek nebo nekončícího koloběhu vyčerpávající práce bez viditelných výsledků.
Mám pro vás dobrou zprávu, nemusí to tak být napořád. Stačí udělat první krok správným směrem a věci se dají do pohybu. Začne se uvolňovat energie, která byla v nepořádku uvězněná a vše půjde čím dál tím snáz a najednou zjistíte, že už to není jen o úklidu, že začínáte jasněji vnímat sami sebe, své hodnoty a priority, lépe se budete rozhodovat, co zabalit na dovolenou a že jde snáz mnohem více věcí, nejen úklid.
Týden pro Váš domov
A z této mé zkušenosti vznikla myšlenka vytvořit týdenní intenzivní kurz, který jsem nazvala Týden pro Váš domov. Jde o to si během tohoto týdne dát do pořádku domácnost, ve které se shodou různých okolností nahromadil větší nepořádek.
Odpadkový koš jako pomocník každodenního vytváření útulného domova
V e-kurzu Zbavte se nepořádku a ukliďte si jednou provždy, kde se nyní právě zabýváme kabelkami, taškami a batohy jsem narazila na to, jak užitečnými pomocníky nám jsou koše, když jsme venku. Když jsme ve městě, zásadně nevracím žádné papírky nebo jiné odpadky zpátky do kabelky/batůžku, ale vždy nechám v ruce, kapse nebo pod kočárkem a vyhodím do nejbližšího koše. Dnes chci ještě dodat, jak užitečnými pomocníky jsou koše, které máme doma.
Můžou být buď naším velkým pomocníkem, díky kterému se nám snadno udržuje domov útulný a nebo také něčím, co pokazí dojem i z té jinak nejuklizenější domácnosti. Dokáže zničit harmonii i v tom nejdomyšlenějším a jinak nejharmoničtějším prostředí. Vyberte si, co to bude pro Vás.
Přináším pár tipů, pokud chcete odpadkové koše u Vás doma využít jako jedny z nejlepších pomocníků:Pokračovat ve čtení →
Nakupujte s rozmyslem a jasnou představou
Pracovní část týdne je pryč a přichází víkend, doba odpočinku, výletů do přírody i za kulturou, ale i zařizování a nákupů. A tak se tu chci krátce zmínit o nákupech do domácnosti. Možná fungujete jako já a máte dobrou představu o tom, co byste rádi doma jak udělali. O svém bytě přemýšlíte a tak, když vidíte něco, co je jasným řešením něčeho, o čem už nějakou dobu přemýšlíte, tak to koupíte.
Ale možná jdete třeba do obchodu pro něco jiného a najednou vidíte tu pěkný hrneček, tu pěkné svíčky nebo kytky, tam zas nějakou zajímavou dekoraci. Tak to vezmete a doma pak dumáte nad tím, kam to všechno dát. Zjistíte, že vlastně ta dekorační mísa Vám neladí do žádného pokoje, hrneček se nevejde do skříňky a zkrátka, že jste si pořídily pár krámů, kterých se časem nejspíš budete zbavovat.
Podzimní věnec na stůl
Obecně mám věnce jako dekorace moc ráda. Působí na mne uklidňujícím dojmem a příjemně do místa, kam ho umístíme spolu s nimi vstoupí radostná a útulná atmosféra. Tradičně se můžeme setkat s adventními věnci, ale proč čekat, když si třeba stůl nebo jiné místo, kde tepe srdce domova můžeme zpříjemnit už dnes.
Podzimní věnec je pro mne symbolem hojnosti a štědrosti přírody a tak ho také bohatě zdobím. Vyrazte v tyto krásné slunečné dny pro materiál, kterým mohou být barevné listy, kaštany, žaludy, ořechy, šípky, psí víno nebo jiné bobule, suché plody nebo zkrátka vše, na co v přírodě narazíte. Korpus můžete ovinout nejlépe břečťanem nebo můžete použít buxus. Jehličí a šišky si nechte až na ten advent.
Nepořádek těch druhých
Často se mě ptáte, co dělat s nepořádkem těch, se kterými žijeme. Může to být partner či partnerka, děti nebo třeba rodiče. Často má člověk nutkání spoustu jejich věcí vyházet. Zvlášť, když se pustí do velkého úklidu a najednou ten nepořádek kolem vidí ještě ostřeji. Ale často to člověka štve ještě předtím, než si začne uklízet své věci. Ptá se sám sebe, jestli vůbec má smysl se do nějakého úklidu pouštět, když tam ostatní stejně hned udělají nepořádek. Moje jasná rada zní ANO, má to smysl.
A proč? Mimo jiné proto, že nepořádek je jako lepidlo. Možná jste si toho taky všimli. Kde je uklizeno, tam je méně pravděpodobné, že vznikne nepořádek. Zatímco jedna pohozená věc na komodě/pračce/stole/zemi… a už se na ní lepí další a další. Pokračovat ve čtení →
Můžu vs. musím aneb o svobodě
„Musím dnes uklidit v kuchyni“ vs. „Dnes si můžu uklidit v kuchyni“.
Cítíte ten rozdíl? V prvním případě se Vám možná trochu sevře žaludek a skličující pocit je tím intenzivnější, čím větší ten nepořádek je. Ale co když si to řeknete jinak? „Dnes si můžu uklidit v kuchyni“. Dnes mám příležitost vytvořit si z kuchyně příjemné svěží místo, kde mi bude dobře a budu v ní s radostí připravovat oběd. A třeba i něco upeču.
Na rozdíl od hory nádobí či drobků na podlaze (které se Vám nejspíš vybaví při první formulaci) Vám hlavou prolétne příjemná myšlenka na uklizenou linku, kytku na jídelním stole a třeba i vůně pečeného koláče. Cítíte tu svobodu? A přitom jde jen o změnu jednoho slova, které dokáže změnit způsob myšlení a Vaši celkovou náladu a chuť do práce.
Jak jsem natáčela video a proč jsem ho nehodila do koše ;-)
aneb člověk čas od času narazí na své limity 😉
Zítra začíná první běh e-kurzu „Zbavte se nepořádku a ukliďte si jednou provždy“ a mě před pár týdny napadlo, že by bylo fajn k tomuto kurzu natočit sérii videí. Ač jsem předpokládala, že to nebude úplně snadné, musím přiznat, že jsem netušila, co mě čeká.
Na neděli bylo domluvené hlídání jednoho ze tří dětí, tak jsem si říkala, že to bude dobrá příležitost natočit video k první lekci. No nebudu vás napínat. Podle měnícího se světla můžete odhadnout, že jsem těch 11 minut točila téměř celý den, mezitím jsem odbíhala kojit, vařit, přebalovat, přetáčela části, kde se občas ozvalo miminko nebo mi do pokoje vběhlo druhé dítě, … Zkrátka ta postupně uvadající kytka na tričku je docela symbolická. Kamera, která často nevěděla, na co má ostřit, mi místy přidává ne 5, ale asi tak 15 kilo (všechna trička do V byla v prádle nebo na šňůře).
Oblečení mám v pokojíčku u dětí, který už jsem samozřejmě nestíhala uklidit a ve finále jsem oblečení po natáčení zase horko-těžko pověsila všechno zpátky do skříně, aby mohly jít děti spát a k třídění a věšení dle barev jsem se dostala až druhý den.
Říkala jsem si, že video zahodím a budu se dál držet osvědčeného fotoblogu a e-mailu, ale pak jsem si řekla, že e-kurz začneme zvesela a že trochu se zasmát sama sobě neuškodí, tak jsem ho sestříhala a publikovala.
Aby Vám byl domov oporou
Až poměrně nedávno jsem se dočetla jednu důležitou věc o držení těla. Celý život jsem se celkem marně snažila držet se vzpřímeně a mít rovná záda. Když jsem se snažila táhnout se do výšky a rovnat záda, byla to dřina. A pak jsem se TO dočetla. Tělo od pasu dolu má být oporou a pevně se opírat do země či jiné základny a čerpat z ní energii, zatímco od pasu nahoru se máme snažit vytáhnout nahoru, k nebi. Není vám to povědomé? S hlavou v oblacích a nohama pevně na zemi?Pokud je to pro Vás také novinka, schválně si to zkuste. Cítíte, jak to jde najednou snadno?
Mám za to, že to takto funguje nejen s tělem a přeneseně duchem člověka, ale že se tento jednoduchý princip dá použít v životě v různých oblastech. Pojďme se podívat na to, co by to mohlo znamenat v otázce útulného domova. Možná se neustále dokola snažíte s různými úspěchy udělat doma pořádek a je to pro vás vyčerpávající a pořád tak nějak nedokonalé. Nebo máte i byt uklizený, ale stále to nějak není ono?
Ukliďte si jednou provždy
Píši velkolepě v části názvu svého e-kurzu „Zbavte se nepořádku a ukliďte si jednou provždy“. A už se nad tím pochopitelně i někdo pousmál, že to by se musela nejdřív zbavit i manžela a dětí. Co tím tedy myslím?