„Žádné místo Vás neučiní šťastným. Pokud jste nešťastní tam, kde bydlíte, nebudete šťastni na jiném místě.“
Toto jsem si přečetla jednou na dovolené u moře a úplně to změnilo moje vnímání domova. To jsem ještě netušila kolik svobody, radosti a štěstí mi tato jedna věta přinese.
Uplynuly tenkrát už skoro dva roky od chvíle, kdy jsem s malým synem odešla z krásné secesní vily, kterou jsme s bývalým manželem dlouhé roky předtím rekonstruovali. Byla nádherná, výsledkem rekonstrukce bylo úžasné dílo propojujícího minulost v replikách oken a dveří a současnost v nadčasovém elegantním vybavení. Dali jsme do toho oba kus duše a bylo to dokonalé.
Teď jsem bydlela opět ve svém bytě, který jsem tou dobou neměla vůbec ráda. Místo zahrady a klidu denně tahání dítěte a kočárku do třetího patra bez výtahu. Místo velkého prostoru domu byt 2+1, do kterého mi přišlo, že se snad ani jen ve dvou nevejdeme (teď už je nás tu 5 a pořád se nějak vejdeme ;-)). Vítala nás předsíň, která byla spíše odkladištěm věcí, … Snila jsem si o domku se zahrádkou a přemýšlela, jak to udělat, abych v nějakém mohla bydlet.
Nebyla jsem šťastná a věřila jsem, že jiné bydlení – konkrétně v domě se zahradou – by mě šťastnou učinilo.Pokračovat ve čtení →